Zajímavosti

Automotodrom Brno

Automotodrom Brno, Masarykův okruh – dva názvy evokující vůni benzínu, rachot silných motorů, kvílení pneumatik a s nimi pocity radosti nebo i zklamání. Dva pojmy představující synonyma emocí, vzrušení, rychlosti. Díky nově vybudovanému okruhu, tak jak jej známe nyní, můžeme sledovat nejprestižnější světové motocyklové a automotobilové závody přímo „za humny“. Dnes je Automotodrom Brno jedním z nejmodernějších závodních okruhů v Evropě. Má hlubokou sportovní i společenskou tradici, na jeho dráze se objevovala a objevují nejvýznamnější jména motoristického sportu. Masarykův okruh má své nezastupitelné místo v kalendáři seriálů mistrovství světa motocyklů i automobilů. Pořádají se na něm Mistrovství světa silničních motocyklů, Grand Prix České republiky i Mistrovství světa Superbiků a Mistrovství světa cestovních vozů – FIA WTCC. Nevšední zážitky z neobvyklého prostředí nabízí okruh zasazený do nádherné krajiny Podkomorských lesů i široké veřejnosti, a to prostřednictvím velmi oblíbených jízd veřejnosti. Každý si může v rámci daných pravidel vyzkoušet své jezdecké umění na automobilu nebo motocyklu. Vstup na dráhu je ve vyhrazených termínech možný i s in-line bruslemi na nohou. Pro všechny, kdo se chtějí seznámit s bezpečnou technikou jízdy na závodní dráze je připraven speciální kurz bezpečné jízdy na motocyklu Motoškola. Určený je jak začátečníkům, tak i ostříleným profesionálům. Lekce v Motoškole dává i nejlepší český jezdec Karel Abraham.

Vila Tugendhat

Na Černopolní ulici, odkud se otvírá pěkný pohled na panorama města Brna, najdeme jedno ze stěžejních děl světové funkcionalistické architektury a nejvýznamnější stavbu německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe na evropské půdě. O to cennější, že se jedná o jeho jediné dílo z předválečného období, dochované téměř v původním stavu. Stavba vily byla zahájena v červnu 1929. Manželé Tugendhatovi se do ní nastěhovali v prosinci 1930, ale vilu užívali jen do roku 1938, kdy museli uprchnout před nacisty. Ti objekt zabrali a využívali; na konci druhé světové války byl dům zpustošen osvobozovacími vojsky. Až od 80. let, kdy byla vila rekonstruován a předána do užívání městu Brnu, sloužila nejrůznějším účelům. Nyní vilu Tugendhat spravuje Muzeum města Brna, které ji zpřístupnilo veřejnosti. Vila leží poněkud stranou od prohlídkové trasy, proto doporučujeme auto, taxi, případně městskou hromadnou dopravu.

Brněnské výstaviště

V současné době je na brněnském výstavišti k dispozici více než 130 000 m2 čisté výstavní plochy. Brněnské výstaviště bylo otevřeno v roce 1928 a patří ke skvostům funkcionalistické architektury. Díky trvalému rozvoji je současně moderním výstavním areálem vhodným pro pořádání veletrhů, kongresů, sportovních akcí nebo koncertů. K nejmodernějším objektům na výstavišti patří pavilon P otevřený v červnu 2009 s čistou výstavní plochou přes 10 tisíc m2.

Náměstí svobody

Náměstí Svobody je považováno za pomyslný střed a centrum celého města. První zmínky o něm pocházejí ze 13. století, kdy neslo název Forum Inferius, což se brzy přeložilo do češtiny jako Dolní rynek. V dobách středověku si zde bohatí měšťané a šlechtici budovali domy, díky čemuž význam náměstí rostl. Roku 1679 byl vystavěn morový sloup, který se brzy stal dominantou celého náměstí. V roce 1869 byl zbořen kostel sv. Mikuláše, jeho poslední zbytky zanikly po náletu v roce 1945. Na přelomu 19. a 20. století bylo rozsáhle přebudováno, mnoho domů se zbouralo a přestavělo v novorenesančním slohu. V roce 1901 byla přes náměstí postavena tramvajová trať od hlavního nádraží na Moravské náměstí, ke které se během několika dalších let přidaly i tratě ze Šilingrova náměstí a z Kobližné ulice. První z tratí vedená severojižním směrem se dochovala až do současnosti. Zatím poslední rekonstrukce náměstí proběhla v roce 2006, kdy bylo náměstí kompletně předlážděno, osazena bronzová kašna s verši Jana Skácela, opraven morový sloup, vyznačena poloha někdejšího kostela sv. Mikuláše a nově vysazeno několik stromů. Ještě před zahájením rekonstrukce byly v podzemí vybudovány kolektory. V roce 2010 byl na náměstí umístěn orloj.

Katedrála sv. Petra a Pavla

Návrší s chrámem sv. Petra a Pavla v místech předpokládaného původního brněnského hradu s hradní kaplí z 11. a 12. století. Po jeho záníku už samostatná románská bazilika přestavěná ve 13. století na gotický chrám, ten byl upravován v 15. a 16. století, barokizován v 18. století. Současná novogotická úprava z přelomu 19. a 20. století. Od roku 1777 sídlo biskupství brněnského. V současné době zpřístupněna původní krypta kostela z 12. století.

Hrad a pevnost Špilberk

Hrad byl založen v první polovině 13. století na vrcholu stejnojmenného kopce. Středověké jádro bylo později přestavováno, přičemž původní sídlo střídalo často majitele. V 18. století se Špilberk proměnil v mohutnou barokní pevnost, která se stala též obávaným vězením. Neblaze proslulé byly především zdejší kasematy. V hradních zdech trpěli francouzští revolucionáři, italští karbonáři, příslušníci hnutí Mladá Itálie, polští povstalci, ale i domácí političtí vězni. Vězení národů bylo místem hrůzy i za druhé světové války. Od roku 1961 je Špilberk ve správě Muzea města Brna a slouží výstavním účelům. Zpřístupněny jsou i bývalé vězeňské kobky a kasematy.

Mahenovo divadlo

Letohrádek Mitrovských

Klasicistní letohrádek, původně obklopený zahradou, oranžérií a skleníkem. Vybudoval jej Antonín Mitrovský. Stavba později často měnila majitele, až přešla do správy města. Při restaurování v letech 1962-1965 byly obnoveny též původní nástěnné malby. Dnes slouží letohrádek k výstavním účelům.

Stará radnice

Stará radnice v Brně je bývalá radniční budova a nejstarší světská stavba ve městě. Nachází se na katastrálním území Město Brno, mezi Zelným trhem a náměstím Svobody na Radnické ulici. Počátky stavby sahají do 13. století. Jako radnice stavba sloužila až do roku 1935, poté radní přesídlili do nedalekého nově zrekonstruovaného Zemského domu, kterému se proto začalo říkat Nová radnice. V současnosti se v prostorách Staré radnice nachází kulturní a informační centrum, v průjezdu věže je nainstalováno brněnské kolo a drak, ke kterým se váže několik brněnských pověstí.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie

Na Starém Brně je právem označována klenotem gotické architektury na Moravě. Královská vdova, Eliška Rejčka, založila v roce 1323 při starším farním kostele Panny Marie klášter cisterciaček, zvaný Aula Sanctae Mariae, a nebo také klášter Králové. V roce 1782 na toto místo byli přesídleni řeholníci augustiniáni, kteří do tohoto data sídlili ve svém klášteře u kostela sv. Tomáše, na nynějším Moravském náměstí. Od toho roku se tedy stává starobrněský klášter jejich novým domovem a zároveň opatskou rezidencí. Gotický chrám Nanebevzetí Panny Marie vyniká z ostatních stavebních památek své doby nejen složitou a u nás ojedinělou půdorysnou skladbou, ale také v našich zemích neobvyklou stavební technikou jako architektura z režného, neomítnutého cihelného zdiva, kde se střídmě uplatňuje tesaný kámen. Tento chrám byl v XVIII. století výzdobou svého interiéru barokizován. Do tohoto období lze také zahrnout dostavbu barokních budov opatství. V roce 1868 byl zvolen augustiniánským opatem Jan Gregor Mendl, který v tomto klášteře objevil a formuloval teorii dědičnosti. V roce 1987 byl starobrněnský chrám papežem Janem Pavlem II. povýšen, a od té doby nese titul „Basilika minor“.

Dům umění města Brna

Postaven v roce 1910 podle návrhu Heinricha Rieda jako Kaiser Franz Josefs Jubiläum-Künstlerhaus ve stylu vídeňské secese, sloužil brněnské rakousko-německé umělecké menšině jako výstavní síň. Po druhé světové válce převzalo tuto výstavní síň město Brno a architekt Bohuslav Fuchs dům přestavěl ve stylu „brněnského“ funkcionalismu. Posláním Domu umění však zůstalo i nadále zprostředkování moderního a současného umění široké veřejnosti. Jihomoravská metropole Brno sloužila po staletí jako most mezi západní a východní, severní a jižní Evropou. Zde se setkávaly a pokojně vedle sebe žily různé kulturní tradice: rakousko-německá vedle česko-moravské, katolická vedle židovské a protestantské. V moderní době se Brno stalo důležitým obchodním a kulturním uzlem. Světoznámé jsou nejen Brněnské veletrhy a výstavy (BVV), nýbrž i brněnská opera, Janáčkova akademie múzických umění či Mahenovo divadlo. Cílem výstavního programu Domu umění je představovat důležité domácí zástupce aktuálního umění a informovat o výtvarném dění na světové scéně, především v blízkém evropském kontextu. Při tom hraje kulturně-politická orientace na tzv. východní umění a tematický důraz na fotografii a architekturu důležitou úlohu. Výstavní program také zahrnuje literární večery, koncerty, přednášky a diskuse s umělci. Ve spolupráci s pedagogickou fakultou Masarykovy univerzity se na výstavách pravidelně konají animace s žáky a studenty brněnských škol.

Barokní zámek ve Slavkově

Je dílem italských a domácích architektů a stavitelů. Stavba zámku podle plánu významného architekta Domenica Martinelliho z Luccy trvala sedm desetiletí, od konce 90.let 17.století do 60.let 18.století. Na výzdobě zámku se podíleli významní italští i němečtí umělci. Zámek je skvělou ukázkou barokní architektury a výborně zachovány zůstaly i barokní interiéry. Jeho jméno je spojeno i s dějištěm významné bitvy napoleonských válek.